Blog

Napsal Hudeček Lukáš | 2025-10-03 08:31:47

Seriál o historii Karviné, který vzniká ve spolupráci se Státním okresním archivem Karviná.

---

Velká Karviná

Úvahy o nutnosti sloučení Karvinné (dnešní Karviné-Doly) s okolními obcemi a výstavbě města v lokalitě neohrožené těžbou uhlí se objevovaly již ve 30. letech 20. století. Následující válečné události přípravné práce přerušily. V dubnu 1944 došlo ke sloučení Karvinné, Fryštátu, Darkova, Ráje a Starého Města v jeden celek, po osvobození však vznikly v těchto obcích samostatné národní výbory. Již počátkem srpna 1945 se sešli zástupci zainteresovaných stran, aby projednali opětovné spojení obcí. Souhlas se sloučením vyjádřily postupně národní výbory ve Fryštátě, Karvinné Ráji a Darkově, později i představitelé Starého Města. Na schůzích komise pro sloučení obcí byly diskutovány lokality vhodné pro výstavbu nového sídliště a bylo rozhodnuto o vypsání soutěže na pojmenování sloučené obce.

Radnice v Karviné-Dolech, objekt demolován v roce 1962

Dne 14. 12. 1945 proběhla první schůze přípravného národního výboru pro sloučení obcí, jeho předsedou byl zvolen Antonín Krůta, bývalý starosta města Karvinné. Počátkem března 1946 se přípravný národní výbor usnesl, aby nové město neslo název Karviná (s jedním n). Po zajištění souhlasu všech zainteresovaných stran požádal Okresní národní výbor ve Fryštátě v květnu 1946 Zemský národní výbor, expozituru v Ostravě o realizaci sloučení. Výstavba nového sídliště byla oficiálně zahájena 25. 12. 1946 na katastru Fryštátu slavnostním výkopem, který provedl tehdejší předseda vlády Klement Gottwald.

Zámek ve Fryštátě, sídlo národního výboru, počátek 50. let 20. století

V průběhu prvních měsíců roku 1947 se slučování začalo komplikovat protesty z vícero stran. To vedlo ke zrušení výměru o sloučení obcí z dubna 1947. Do vrcholného stádia příprav se dostala otázka spojení obcí po únoru 1948. Klíčovým problémem byl odpor Starého Města, na jehož území se rovněž stavělo nové sídliště a bylo nutné co nejrychleji začít s výstavbou veřejných zařízení. Zvažováno bylo řízení o nuceném sloučení obcí. Zástupci Starého Města se ale na nakonec usnesli ke sloučení přistoupit.

Zámek Fryštát jako sídlo Městského národního výboru, 70. léta 20. století

V říjnu 1948 se konala ustavující schůze místní správní komise pro dočasnou správu sloučených obcí. Jejím předsedou se stal Jan Jurečka, dosavadní předseda národního výboru v Karvinné. V listopadu 1948 byla vyhlášena nová soutěž na pojmenování města. V lednu 1949 se komise usnesla podat ke schválení návrh, aby se sloučená obec jmenovala Karviná. Ustavující plenární zasedání národního výboru nově vzniklého města se konalo 16. 1. 1949, předsedou se stal Eduard Kovář. Národní výbor sídlil nejprve na radnici v Karviné–Dolech, v květnu 1949 se přestěhoval do fryštátského zámku.

Zámek Fryštát jako sídlo Městského národního výboru, 1963

Autor: Mgr. Veronika Matroszová, Zemský archiv v Opavě
Foto: Státní okresní archiv Karviná