3. ÚSEK ZEBRZYDOWICE

 Cestou z Jastrzębie - Zdrój z ulice Konduktorska (19,5 km) vjeď na stezku „Železniční cyklotrasa”, kde je místo odpočinku a dále pokračuj přímo po železničním náspu. Pak odboč doprava (22, km) směrem k ul. Nowy Dwór. Vpravo mineš čističku odpadních vod, pokračuj rovně ke křižovatce s ul. Asnyka, pak odboč vlevo a projeď pod viaduktem, pokračuj rovně asi 200 m a pak odboč vpravo na ul. Skotnicka. Po průjezdu pod železničním viaduktem odboč doleva na ul. Przedwiośnie, pak odboč doprava na ul. Jutrzenki a pokračuj přímo směrem na Karvinou.

 Když budete v Zebrzydowicích, stojí za navštěvu bývalý gotický hrad Zámek v Zebrzydowicích. V roce 1764 byl přestavěn na pozdě barokní sídlo rodu baronů de Mattencloit. Od roku 1887 byl majetkem hraběte Larische von Mönnicha z Karviné. Většina fasády je jednoduchá, zdobená jen římsou mezi podlažími a výraznou korunní římsou. Zámek vyhořel během druhé světové války. Po rekonstrukci v letech 1958-1963. V současné době je určen pro kulturní a turistické účely. K dispozici je Obecní kulturní centrum, Veřejná knihovna, Turistické informační centrum, a také restaurace. Kolem zámku je amfiteátr, vyhlídkové molo a Centrum vodních sportů „Młyńszczok“. Byl postaven u největšího místního rybníka „Młyńszczok“. Ve vodní nádrži byly vyčleněny dva bazény. Milovníci vodních sportů mohou tady využít plachetnice, windsurfing, šlapadla a kajaky. Pokud máme trochu víc času, stojí za to vydat se do vesnice Kończyce Małe (součást obce Zebrzydowice), která leží po cestě z Jastrzębie-Zdroju do Těšína. Vesnice se nachází jen pár kilometrů od Zebrzydowic a najdete tam historický hrad. Jeho počátky se datují od přelomu 15. a 16. století. V roce 1560 byl přestavěn Jerzym Sedlnickim. Hradební zdi byly postaveny z kamene a cihel. V rohu je průchodná brána. Od strany nádvoří jsou arkádová podloubí a veranda. Několikrát přešel hrad do rukou postupných vlastníků, kteří provedli jeho obnovení. V současné době se v renesančním zámku nachází Regionální komora, hotel a restaurace. Zámek je obklopen krásným parkem s malebným rybníkem a můstkem. Spolu se zámkem v Zebrzydowicích se hrad nachází na trase Via Ducalis a Hradní stezky u Piotrówky.

Vzácné architektonické objekty s bohatým a zajímavým interiérem jsou kostely v obci Zebrzydowice. Patří sem mj.:

1. Kostel Povýšení svatého kříže v Kaczycích je dřevěný, historický farní kostel, postavený před rokem 1620 ve vesnici Ruptawa na místě ještě starší budovy. Během druhé světové války byl částečně zničen. V letech 1971-1972 byl kostel zbourán a obnoven s menšími změnami v Kaczycích. Zasvěcený 25. června 1972. V roce 1973 byl na věži umístěn zvon vyrobený ve slévárně v Ostravě o hmotnosti 350 kg. Budova je třístranná, skládá se z presbytáře, lodi a zvonice. Presbytář byl na třech stranách uzavřen sakristií postavenou ze severu. Věž zvonice má šikmé zdi, je korunovaná osmihrannou kulovou helmou, která má lucernu a malou kupoli. Kolem kostela vede dřevěný plot se stříškou.

2. Kostel Narození Panny Marie v Kończycích Małych se nachází na dopravní trase Jastrzębie-Zdrój – Těšín. Kostel byl postaven v roce 1713 na místě předchozího dřevěného kostela. V kostele je vzácný obraz Panny Marie Kończycké, pocházející z patnáctého století, na kterém je Panna Marie Kończycká představená s malou pampeliškou v dlani. V roce 1945 během války byl kostel vážně poškozen, ale obraz byl neporušený. Do roku 1909 byl kostel pobočkou farnosti sv. Anny v Pruchné. 18. listopadu 1909 byla založena farnost Kończyce Małe. Od roku 1960 je chrám chráněn zákonem jako cenná památka náboženské kultury na území Těšínska.

3. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Zebrzydowicích vznikl na přelomu 13 a 14. století. V roce 1616 byla zahájena přestavba dřevěného chrámu na zděný. V rámci přestavby byl presbytář postupně nahrazen kamennou stavbou. V roce 1751 byl chrám spálen v důsledku úmyslného žhářství. Nová cihlová budova byla postavena v letech 1774-76, díky věnování farníků a bývalého farního kněze, kněze Andrzeje Piguły. Z ohořelého kostela byla využita část zděného presbytáře. Zasvěcení kostela provedl v 1776 vratislavský biskup Filip Gothard Schafgotsch. V roce 1945 byl objekt během vojenských operací poškozen. Škody byly opraveny v letech 1945-1950.

Historie železnice - část III. 

 Jak již bylo řečeno, vynález železniční dopravy přišel do prusko (německo)-rakouského (nyní polsko-českého) pohraničí v různých časových intervalech. Na rakouské straně právě zde vedla jedna z prvních postavených v celém státě železničních drah - Severní dráha císaře Ferdinanda (německy k.k. privilegierte Kaiser Ferdinands- Nordbahn, zkratka KFNB).

V roce 1836 Rothschildová společnost získala koncesi na výstavbu železnice na trati Vídeň - Bohumín – Zebrzydowice - Dziedzice - Osvětim - Bochnia. Její první úsek byl uveden do provozu v roce 1837 (Vídeň - Wagram), ale teprve o 10 let později, v roce 1847 železnice dorazila do Bohumína. Ve stejné době do příhraničních Chałupek dorazila železnice stavěna společností s názvem Wilhelmsbahn (Kolej Wilhelma), díky které bylo možné již brzy (v roce 1848) nejen dojet vlakem z Berlína do Vídně, ale také přes Gliwice, Katowice, Mysłowice, také do Krakowa. Proto paradoxně další stavba ztrácela význam. Mezitím však události „velké politiky“, to znamená Krymská válka (1853) způsobily, že se vrátili do opuštěné výstavby, a v roce 1855 železnice dorazila do Zebrzydowic a dále do Dziedzic a Bílska (Bielsko), a v roce 1856 nakonec bylo dokončeno spojení mezi Vídní a Krakowem. Od té doby se tato železniční trať stala jednou z nejdůležitějších v Rakousku. V té době také KFNB zvaná „Ferdinandka“ zainvestovala do hornictví na Karvinsku a v následujících letech v této oblasti začaly vznikat železnice nejen místního významu, ale také bohatá síť vedlejších kolejí tj. vleček. Do tohoto systému železnic byla začleněna ještě jedna, stejně významná trať - Košicko-bohumínská dráha, zrealizovaná v roce 1869 v úseku do Těšína (Cieszyn). Narůstající převozy způsobovaly postupné zvýšení výstavby druhých kolejí na obou hlavních tratích. Po rozpadu Rakousko-Uherska v důsledku I. světové války v okolí Zebrzydowic probíhaly polsko-československé státní hranice. Zatímco provoz na hlavních tratích se udržoval stále na vysoké úrovni, na některých místních trasách již Češi z úsporných důvodů zavedli motorové vozy. Brzy tento způsob dopravy způsobil revoluci v převozech a zachránil tak některé úseky před nepochybným uzavřením. Na polské straně byla v meziválečném období postavena ze státních prostředků, trať Moszczenica - Zebrzydowice - Cieszyn. Po II. světové válce, byla železniční síť v karvinské oblasti, mezi jinými v důsledku škod způsobených důlní činností, podstatně přestavěna. Udržoval se však, a také nadále přetrvává, značný význam bývalé KFNB tzv. Ferdinandky, jakož i Košicko-bohumínské dráhy. Původní KFNB (Ferdinandka) je stále hlavním „oknem do světa“ v železniční osobní dopravě mezi Polskem a Českou republikou a jedním z nejdůležitějších v nákladní železniční dopravě. Krizi polských železnic po roce 1989 nepřežil železniční úsek Moszczenica – Zebrzydowice, a proto osobní vlaky jezdí pouze v úseku Zebrzydowice - Cieszyn. Místní osobní doprava mezi Zebrzydowicemi a Petrovicemi u Karviné, jakož i mezi Cieszynem a Českým Těšínem neměl nepřetržitý charakter. V současné době na tomto úseku jezdí pouze české motorové vozy.

Galerie

Informace